Druhy želv a jak mezi nimi vybrat

Jedna želva potřebuje suchý výběh a hlubokou vrstvu k hrabání, jiná vyšší vlhkost a další v dospělosti zabere vytápěný prostor, který se do běžného bytu jednoduše nevejde. Druhy želv proto nevybírejte podle barvy krunýře ani velikosti mláděte. Rozhodující je, zda zvládnete jejich podmínky po desítky let.

V tomto přehledu se zaměříme hlavně na druhy suchozemských želv, se kterými se čeští chovatelé setkávají nejčastěji. Ukážeme si jejich podstatné rozdíly a také otázky, které by měly padnout ještě před návštěvou chovatele.

Suchozemská, vodní a mořská želva nejsou tři varianty stejného chovu

Slovo „želva“ svádí k představě jednoho typu zvířete. Ve skutečnosti pod ním najdete velmi rozdílné životní strategie.

• Suchozemské želvy žijí hlavně na souši. Tím ale podobnost končí. Středomořské, stepní a tropické druhy potřebují jinou teplotu, vlhkost, prostor i péči během roku.
• Sladkovodní a polovodní želvy potřebují promyšlenou vodní část, filtraci, souš k vyhřívání a odpovídající světlo. Akvaterárium tedy není terárium doplněné miskou s vodou.
• Mořské želvy jsou volně žijící živočichové vázaní na oceán. Do zájmového chovu nepatří.

Ani označení „suchozemská želva“ proto nestačí k nákupu vybavení. Nejdříve potřebujete přesný druh, ideálně také poddruh či doloženou oblast původu. Teprve potom můžete správně vybrat chovný prostor, teplou a chladnější zónu, UVB záření, vlhkost, potravu a případné zimování.

Nejčastěji chované druhy suchozemských želv

Následující srovnání není žebříček od nejjednodušší po nejtěžší. Je to rychlý filtr. Každý druh může dobře prospívat pouze tam, kde chovatel respektuje jeho biologii a průběžně kontroluje podmínky.

Želva zelenavá

Želva zelenavá patří k menším druhům rodu Testudo. Kout v pokoji jí ale nestačí. Potřebuje teplé místo k vyhřívání, chladnější část, kvalitní světlo s UVB a pravidelnou kontrolu teploty i vlhkosti. Přes teplejší část roku jí prospěje bezpečný venkovní výběh se sluncem, stínem a úkrytem.

Pro zájemce, kterým tento druh vychází z prvního srovnání, jsme připravili samostatný návod na chov želvy zelenavé.

Želva čtyřprstá neboli stepní

U želvy stepní je pro výběr zásadní péče během roku. Patří mezi druhy, u nichž může být zimování součástí přirozeného cyklu, nikdy však nejde o automatický úkon pro každé zvíře. Nemocná nebo podvážená želva se zimovat nemá a před rozhodnutím je namístě kontrola u veterináře se zkušeností s plazy. Další souvislosti rozebírá podrobný průvodce chovem želvy stepní.

Želva vroubená

U želvy vroubené je pro výběr podstatný především prostor. Nepracujte s odhadem podle velikosti mláděte; zjistěte si doloženou dospělou velikost konkrétního druhu, pohlaví a chovné linie. Máte-li nyní místo jen pro mládě, nemáte vyřešený chov dospělého zvířete.

Než koupíte terárium, zjistěte potřebnou plochu dna, hloubku substrátu a způsob větrání. Naplánujte také bezpečné umístění světel a zdrojů tepla. Pomůže Vám návod, jak velké terárium pro želvu vybrat.

Želva žlutohnědá

U želvy žlutohnědé je největší chybou spoléhat na samotné druhové jméno. Testudo graeca zahrnuje skupinu forem z různých oblastí. Jejich původ může měnit potřeby teploty a vlhkosti i zimování. Veterinární doporučení například výslovně varují před zimováním některých severoafrických a jižních tureckých forem.

Bez informace o přesném původu zvířete tedy chybí část návodu k jeho péči. Pokud prodejce neumí původ a doklady srozumitelně doložit, není rozumné tuto mezeru zalepit obecným návodem z internetu.

Velká nebo tropická želva není jednodušší alternativa

Mládě sulkáty neboli želvy ostruhaté (Centrochelys sulcata) může působit skladně. Dospělé zvíře je ovšem jiný projekt. San Diego Zoo uvádí délku okolo 76 centimetrů a hmotnost přes 45 kilogramů; jde o silnou, aktivně hrabající želvu, která potřebuje rozsáhlé, pevné a v chladném období vytápěný prostor. Navíc nezimuje. Pro většinu domácností je to zásadně náročnější volba než menší druhy Testudo.

Tropické druhy nejde jednoduše zařadit do „teplé verze“ středomořského chovu. Liší se vlhkostí, potravou i sezonním režimem. Konkrétní potřeby proto vždy ověřujte pro přesný druh.

Samostatnou kapitolou jsou vodní želvy nádherné (Trachemys scripta). Celý druh je na unijním seznamu invazních nepůvodních druhů, nikoli jen známá červenolící forma. Již registrovaná zvířata lze za stanovených podmínek držet na dožití, nesmějí se však rozmnožovat ani vypouštět. Nechtěnou želvu nikdy „nezachraňujte“ přemístěním do rybníka. Obraťte se na AOPK a ověřte s ní možnosti specializovaného zařízení, které může navrhnout bezpečný další postup.

Jak vybrat druh želvy podle vlastních podmínek

Dobrá volba začíná tím, co můžete nabídnout Vy. Postupujte v tomto pořadí:

1. Spočítejte prostor pro dospělou želvu. Nejen délku terária, ale skutečně použitelnou plochu, hloubku substrátu, vybavení a případný venkovní výběh. Počítejte také s tím, že jde o závazek na desítky let.
2. Zvažte venkovní sezonu. U řady středomořských a stepních druhů je kvalitní zabezpečený výběh důležitou součástí chovu. Musí nabídnout slunce i stín, úkryt a ochranu před únikem a predátory.
3. Zjistěte, zda daný druh zimuje. Neplatí to pro všechny želvy. I u druhů, které zimovat mohou, záleží na původu, velikosti a zdravotním stavu zvířete. Postup proto předem proberte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem pro plazy.
4. Prověřte každodenní péči. Středomořské druhy potřebují pestrou vláknitou potravu založenou převážně na vhodných listech a bylinách, přístup k vodě, UVB a teplou a chladnější zónu. Praktický základ najdete v přehledu vhodné rostlinné potravy pro želvy.
5. Najděte veterináře dřív než problém. Ordinace se zkušeností s plazy je důležitá pro vstupní kontrolu, parazitologii, posouzení kondice i bezpečné plánování zimování.

Jestliže na některou otázku odpovídáte „nevím“, není to selhání. Je to užitečný výsledek výběru. Nejdříve doplňte informace a podmínky, teprve potom vybírejte zvíře. Širší souvislosti shrnuje náš průvodce chovem suchozemské želvy pro začátečníky.

Doklady a legální původ ověřte před koupí

U chráněných druhů nestačí vědět, že „mají CITES“. CITES upravuje mezinárodní obchod, zatímco evropské přílohy a české předpisy určují další povinnosti. Například želva zelenavá je vedena v CITES Appendix II a současně v příloze A EU. Tyto názvy nejde zaměňovat.

Od prodejce proto požadujte doklady odpovídající přesnému druhu a konkrétnímu zvířeti. Zkontrolujte návaznost identifikace, původu a případného označení zvířete. Aktuální registrační či evidenční povinnosti si před převzetím ověřte u Ministerstva životního prostředí nebo příslušného krajského úřadu. Doklad není zbytečná administrativa. Je to součást legálního a dohledatelného původu zvířete.

Časté otázky o druzích želv

Která suchozemská želva je nejlepší pro začátečníka?

Jedna nejlepší želva pro každého neexistuje. Želva zelenavá nebo stepní může začátečníkovi vyhovovat, pokud jí zajistí dost prostoru, správnou teplotu a vlhkost, UVB, vhodnou potravu i péči během roku. Označení „pro začátečníka“ nikdy neznamená „bez práce“.

Které druhy suchozemských želv zimují?

Zimování je přirozené pro některé středomořské želvy a želvu stepní, ale neplatí pro všechny formy ani pro každé zvíře. Sulkáta, želva leopardí a rudonohá se nezimují. Zdravotní stav a přesný původ musí posoudit odborník.

Mohou být různé druhy želv společně?

Společný chov nejde rozhodnout obecně pro všechny kombinace. Jednotlivé druhy mohou mít neslučitelné potřeby teploty a vlhkosti. Samostatné zázemí navíc umožňuje lépe sledovat příjem potravy, trus a zdravotní stav každého zvířete.

Co je důležitější než vzhled krunýře?

Původ druhu, prostor v dospělosti, možnost venkovního výběhu, správné zimování, dostupnost veterinární péče a legální původ. Krunýř rozhoduje o sympatii. Podmínky rozhodují o tom, zda můžete zvířeti nabídnout dobrý život.