Želva zelenavá a její chov

Želva zelenavá (Testudo hermanni) je fascinující a dlouhověký společník, který si získal srdce mnoha chovatelů. Tento druh suchozemské želvy, původem z jižní Evropy, je známý svou mírnou povahou a zajímavým chováním. Správný chov želvy zelenavé však vyžaduje znalosti a přípravu, aby se jí dařilo a prožila dlouhý a zdravý život. V tomto komplexním průvodci se podíváme na všechny klíčové aspekty chovu, od ideálního ubytování přes správnou stravu až po bezpečné zimování. Naším cílem je poskytnout vám ověřené a praktické rady podložené odbornými poznatky, aby váš chov byl úspěšný a radostný.

Seznamte se s želvou zelenavou

Želva zelenavá patří mezi nejoblíbenější druhy želv chovaných v Evropě. Vyskytuje se přirozeně v oblasti Středomoří, od Španělska přes Itálii až po Balkán. Existují dva hlavní poddruhy: menší a výrazněji zbarvená želva zelenavá západní (Testudo hermanni hermanni) a větší, robustnější želva zelenavá východní (Testudo hermanni boettgeri), která je v chovech běžnější.

Tyto želvy se mohou dožít úctyhodného věku, často 60 až 80 let, někdy i více. Jejich chov je tedy závazkem na celý život. Jsou to býložravci, jejichž strava v přírodě sestává z nejrůznějších lučních bylin. Jako studenokrevní plazi jsou zcela závislé na teplotě okolního prostředí, a proto je správné vytápění a osvětlení klíčové pro jejich zdraví.

Je důležité si uvědomit, že želva zelenavá je chráněný druh a spadá pod úmluvu CITES. To znamená, že každý jedinec musí mít registrační list (tzv. žlutý papír) a musí být označen mikročipem. Při nákupu vždy vyžadujte tyto dokumenty, abyste měli jistotu, že vaše želva pochází z legálního odchovu.

Jak připravit ideální domov pro vaši želvu

Správné ubytování je základem úspěšného chovu. Želva zelenavá potřebuje dostatek prostoru, správné teplotní podmínky a především kvalitní zdroj UVB záření. Nejlepším řešením je venkovní výběh, který nejlépe simuluje přirozené prostředí. Pokud to však není možné, lze želvu úspěšně chovat i v prostorném vnitřním teráriu.

Venkovní výběh je tou nejlepší volbou

Pokud máte zahradu, poskytněte své želvě co největší a nejlépe zabezpečený venkovní výběh. Měl by být umístěn na slunném místě, ideálně orientovaný na jih. Ohrádka musí být dostatečně vysoká (alespoň 45 cm) a zapuštěná několik centimetrů do země, aby se želva nepodhrabala. Ve výběhu nesmí chybět:

• Úkryt: Místo, kam se želva může schovat před přímým sluncem nebo nepřízní počasí (např. bouda, dutý kmen).
• Místo na slunění: Ploché kameny nebo dřevěné plošiny, kde se může želva vyhřívat.
• Miska s vodou: Mělká a stabilní miska, ze které může želva pít a koupat se. Voda by měla být vždy čistá.
• Různorodý terén: Kombinace trávy, hlíny a kamenů podporuje přirozené chování a pomáhá obrušovat drápky.

Ve venkovním výběhu si želva může sama najít potravu v podobě pampelišek, jetele a dalších lučních bylin, což je pro ni nejpřirozenější strava.

Vnitřní terárium pro želvu zelenavou

Pokud želvu chováte uvnitř, budete potřebovat dostatečně velké terárium. Pro dospělého jedince se doporučuje minimální rozměr 100x50 cm, ale obecně platí, že čím větší, tím lepší. Ideální je tzv. želví stůl, tedy otevřená ubikace bez horního krytu, která zajišťuje lepší cirkulaci vzduchu. Terárium musí být vybaveno třemi klíčovými prvky: zdrojem tepla, zdrojem UVB záření a zdrojem denního světla.

Substrát

Na dno terária je vhodný substrát, který umožňuje hrabání a udržuje mírnou vlhkost. Ideální je směs písku a rašeliny. Výška substrátu by měla být taková, aby se do něj želva mohla celá zahrabat. Na trhu jsou dostupné i speciální substráty pro želvy, které mají optimální složení.

Teplota a vytápění

V teráriu je nutné vytvořit teplotní gradient. To znamená, že na jedné straně bude výhřevné místo s teplotou okolo 35-40 °C a na druhé straně chladnější zóna s teplotou okolo 22-25 °C. V noci by měla teplota klesnout na pokojovou úroveň. K vytápění se používají výhřevné žárovky umístěné bezpečně nad teráriem.

Osvětlení a životně důležité UVB

Osvětlení je pro zdraví želvy naprosto klíčové. Kromě zdroje denního světla (plnospektrální zářivka nebo širokospektrální LED Bar) potřebuje želva zelenavá kvalitní zdroj UVB záření. Toto záření je nezbytné pro syntézu vitamínu D3 v kůži, který umožňuje vstřebávání vápníku a je prevencí metabolického onemocnění kostí (MBD).

Vědecká studie publikovaná v American Journal of Veterinary Research prokázala, že přirozené sluneční světlo je pro udržení správné hladiny vitamínu D3 nejúčinnější. Želvy chované pod umělými UVB zdroji měly po 35 dnech výrazně nižší hladinu vitamínu D3 než želvy vystavené slunci. (Zdroj: Selleri, P., & Di Girolamo, N. (2012). Plasma 25-hydroxyvitamin D(3) concentrations in Hermann's tortoises (Testudo hermanni) exposed to natural sunlight and two artificial ultraviolet radiation sources. American journal of veterinary research, 73(11), 1781–1786.) Z toho vyplývá, že pokud želvu chováte uvnitř, je nutné investovat do kvalitní UVB žárovky nebo výbojky a pravidelně ji měnit (obvykle po 6-12 měsících), protože intenzita UVB záření časem klesá, i když žárovka stále svítí.

Správná strava je základem zdraví

Želva zelenavá je striktní býložravec. Její jídelníček by měl být co nejpestřejší a skládat se především z lučních bylin. Ovoce a granule by měly být podávány jen jako občasný pamlsek. Správná strava je bohatá na vlákninu a vápník, ale chudá na bílkoviny a tuky.

Co by měla želva jíst nejčastěji

Základem stravy by měly být planě rostoucí byliny, které můžete sbírat na louce (daleko od silnic a chemicky ošetřených ploch). Mezi nejvhodnější patří:

• Listy i květy pampelišky (smetánky lékařské)
• Jitrocel (kopinatý i širokolistý)
• Jetel luční
• Hluchavka bílá
• Mléč rolní

V zimním období, kdy čerstvé byliny nejsou dostupné, můžete krmit opuncií, pekingským a čínským (Pak choi) zelím, rukolou, polníčkem nebo čekankou. Podrobný seznam vhodných a nevhodných rostlin naleznete v našem článku o rostlinné potravě pro želvy.

Vápník a vitamíny

Pro zdravý růst krunýře a kostí je nezbytný dostatek vápníku. Je důležité nejen množství vápníku, ale i jeho poměr k fosforu (Ca:P), který by měl být ideálně 2:1 a vyšší. Většina běžně podávané zeleniny tento poměr nesplňuje, proto je nutné vápník doplňovat. Krmnou dávku pravidelně posypte mletou sépiovou kostí nebo jiným kvalitním vápníkovým doplňkem bez fosforu.

Studie provedená na Univerzitě v Curychu zjistila, že vyšší koncentrace vápníku ve stravě želv zelenavých vedla ke zvýšení jeho stravitelnosti. To znamená, že tělo želvy dokáže vápník lépe využít, pokud je ho v potravě dostatek. (Zdroj: Liesegang, A., Hatt, J. M., & Wanner, M. (2007). Influence of different dietary calcium levels on the digestibility of Ca, Mg and P in Hermann's tortoises (Testudo hermanni). Journal of animal physiology and animal nutrition, 91(11-12), 459–464.)

Čemu se v jídelníčku vyhnout

Některé potraviny jsou pro želvy nevhodné nebo dokonce toxické. Vyvarujte se krmení:

• Ovocem: Obsahuje příliš mnoho cukru, což může vést k zažívacím potížím a přemnožení parazitů. Podávejte ho jen výjimečně jako pamlsek.
• Salátem: Má nízkou nutriční hodnotu a špatný poměr vápníku a fosforu.
• Piškoty, pečivem, těstovinami: Tyto potraviny do želvího jídelníčku vůbec nepatří.
• Maso a živočišné produkty: Mohou způsobit vážné metabolické problémy a poškození ledvin.
• Jedovaté rostliny: Například pryskyřník, vlaštovičník, konvalinka nebo rododendron.

Zimování (hibernace) je přirozený proces

Hibernace je pro želvy ze středomořské oblasti přirozenou součástí ročního cyklu. I když není pro přežití v zajetí bezpodmínečně nutná, má pozitivní vliv na jejich zdraví, hormonální cykly a dlouhověkost. Zimovat by se však měly pouze želvy, které jsou v perfektní zdravotní kondici. Nikdy nezimujte nemocné, zraněné nebo příliš malé jedince.

Příprava na zimní spánek

Příprava na hibernaci začíná na podzim, obvykle v září. Jak se zkracují dny a klesají teploty, želva začne být méně aktivní a sníží příjem potravy.

1. Veterinární prohlídka: Před zimováním je velmi doporučená návštěva veterináře specializovaného na plazy. Lékař zkontroluje celkový zdravotní stav a může doporučit vyšetření trusu na parazity.
2. Postní období: Přibližně 3-4 týdny před plánovaným uložením k zimnímu spánku přestaňte želvu krmit. Stále jí však poskytujte přístup k vodě a pravidelně ji koupejte v mělké vlažné vodě, aby se vyprázdnila. Nevstřebané zbytky potravy ve střevech by mohly během hibernace kvasit a způsobit vážné zdravotní komplikace.
3. Postupné snižování teploty: Během postního období postupně snižujte teplotu a zkracujte dobu svícení v teráriu.

Jak a kde zimovat

Nejbezpečnější a nejdoporučovanější metodou je tzv. "ledničková metoda", která umožňuje přesnou kontrolu teploty. Ideální teplota pro hibernaci je stabilně mezi 4-6 °C. Teploty pod 2 °C mohou být smrtelné (hrozí zamrznutí), zatímco teploty nad 10 °C želvu probouzejí a zbytečně vyčerpávají její energetické zásoby.

• Želvu umístěte do plastové nebo dřevěné bedýnky s větracími otvory.
• Bedýnku naplňte mírně vlhkým substrátem, například směsí bukového listí a rašeliny, do kterého se želva může zahrabat.
• Bedýnku vložte do samostatné lednice, kterou nebudete používat pro potraviny.
• Do lednice umístěte spolehlivý teploměr a teplotu pravidelně kontrolujte.
• Během hibernace želvu pravidelně (cca jednou týdně) kontrolujte a važte. Měsíční úbytek na váze by neměl přesáhnout 1 % její celkové hmotnosti. Větší úbytek signalizuje problém a je nutné želvu probudit.

Délka hibernace by měla být u dospělých želv přibližně 3 měsíce. U mladších jedinců se doporučuje kratší doba.

Probouzení ze zimního spánku

Po uplynutí plánované doby hibernace želvu postupně probuďte. Přesuňte ji do místnosti s pokojovou teplotou a po několika hodinách ji umístěte do terária pod zapnuté zdroje tepla a světla. Nabídněte jí koupel ve vlažné vodě, aby se napila a doplnila tekutiny. Potravu začněte podávat, jakmile bude plně aktivní. Pokud želva nezačne do týdne po probuzení sama přijímat potravu, vyhledejte pomoc veterináře.

Závěrem

Chov želvy zelenavé je zodpovědný, ale nesmírně obohacující koníček. Klíčem k úspěchu je poskytnout jí podmínky, které co nejvíce napodobují její přirozené prostředí. Pamatujte na dostatek prostoru, správnou stravu bohatou na vápník a vlákninu, a především na nezbytný zdroj UVB záření. S pečlivou přípravou a dodržováním osvědčených postupů se vaše želva zelenavá může stát zdravým a spokojeným členem rodiny na mnoho desítek let.